|
|
|
| ||
|
Nové články Zpravodajství Kronika PORGská Ankety Rozhovory Výkřiky do tmy Knižní koutek Počítačové hry Praskající bubínky Literární patvary Křeče bránice Ostatní články Fotografie Downloady Freeware hry Programy Wallpapery Zajímavé odkazy Adresář e-mailů Redakce Echa Obsahy  |
Nářek
Další velmi radikální úvaha. Jak už je koneckonců u Markéty zvykem.
Sedím v lavici a snažím se pochytit něco z výkladu pana profesora Jirmana (vzácný to okamžik - pozn. Tomus). Dějepis mě nikdy nebavil, nedokážu se prostě přinutit k tomu ho plně vnímat. Přemýšlím o škole a mám vztek, protože čím dál tím víc cítím, jak mě zmáhá…
Pí prof. Podaná učí latinu, která mě docela baví, jenže vím, že její písemky na Řím (myšleno proslulé reálie - pozn. Tomus) prostě nezvládám, že jestli na konci roku moje "existence" na PORGu bude záviset na tom, že Řím založil Romulus, protože viděl víc supů, nejspíš mě vyhodí. Vím, že to k latině tak trochu patří, ale profesoři by se podle mého měli věnovat a hodnotit pouze svůj předmět, nehledě na to, že "Kdo to neví, je prostě blbec a jinak se to říci nedá."
Tomusův vstup: Toto prohlášení pí prof. Podané mě dost zaskočilo a i když se zrovna mě netýkalo, je trochu odvážné označovat za BLBCE lidi, kteří se tak úplně neorientují v římské historii a reáliích. Uznávám, že je dosti kuriózní chyba, když někdo mezi italické jazyky zařadí ruštinu, ale má i v takovém případě profesor právo označit studenta za blbce? Víte, vážení profesoři, jak je to demotivující? Co si pak o sobě postižený student bude myslet? A v neposlední řadě, co si pak bude myslet o vás? Jak se změní jeho vztah k vám? Čekáte, že po takovém výstupu budete i nadále oblíbení? V tom případě bych vám doporučil konzultaci u psychiatra. Už jste někdy zjišťovala, kolik lidí ví, kdo to byl a kdy žil Diokletiánus? Asi by vás výsledky nepříjemně překvapily. Osobně bych si tipnul, že jste svými slovy nepřímo označila za blbce více než polovinu národa českého, protože málokdo vám na otázku "Kdo to byl Diokletiánus, kdy žil a proč byl tak významný?" odpoví "římský císař, 3. století po Kristu, přechod z principátu na dominát". Ani já si nejsem jist stoletím, natož průměrný Čech, za kterého se rozhodně nepovažuji… Jestli je student opravdu blbec, to by měl v tomto případě posoudit dějepisář, který se také nestará o to, zda víme, že U=I.R.
Já jsem (přestože se ještě škole nevěnuji tolik, kolik bych měla) poměrně vytížený člověk. Škola mi končí přibližně ve tři nebo ve čtyři, dřív kromě středy, kdy odpadá francouzština a přesouvá se na úterý ráno, nekončí. Domů se dostanu nejdříve ve tři čtvrtě na čtyři a pak (přestože to přijde valné většině třídy velice vtipné, nevím proč) musím vzít psa, za vedra, za mrazu, za deště i za slunečného počasí na dvě hodiny ven. Je šest hodin a na mně je teď, abych se věnovala škole. Úkol z matematiky bývá většinou každodenně, pak občas čeština, v nejhorším bývá referát z latiny nebo protokol z chemie. Kdybych se věnovala škole tak, jak po mně chce učitel každého předmětu, protože ten jeho předmět je samozřejmě nejdůležitější, nešla bych spát před půlnocí. Má škola vůbec právo zabrat veškerý studentův volný čas? Bohužel má a pro ty, kdo se neradi učí, těm zkazí život.
Tomusův vstup číslo 2: Asi bych se měl taky vyjádřit. Jsem - zřejmě - daleko vytíženější člověk než Markéta. Krom školy mám na krku badminton, takže se dva dny v týdnu dostanu domů až okolo sedmé, dále pravidelně jednou za dva měsíce uzávěrkové šílenství Echa, které je v podstatě z většiny naplněno mými články, přičemž dělám i velmi časově náročné operace jako jsou korektury nebo grafika, každý víkend jsou tu naše internetové stránky a jejich aktualizace, jednou za čtrnáct dní nebo tři týdny je tu minimálně 10 000 znaků dlouhý článek pro Bonusweb a to není zdaleka všechno (občasné příspěvky do Score nepočítám). A musím se přiznat, že na školu leckdy prostě NEMÁM čas. Snad proto dělám většinu menších domácích úkolů o přestávce před hodinou. A myslím, že zdaleka nejsem sám. Jsem toho názoru, že profesor, který dává mnoho malých úkolů, není dobrý. Znamená to totiž, že látku nestihl probrat v hodině a nechává tedy část práce na studentech. Ovšem při čase, který škola studentovi zabírá, je další mrhání drahocennými minutami jeho volného času přímo buzerací ze strany profesorského sboru. Přijde víkend. Trochu pomáhám doma, opakuji si latinu a biologii na písemky, dodělávám referát z dějepisu, volný čas v podstatě opět žádný nemám. V zimě jdu za tmy do školy a za tmy se opět vracím. Mám občas pocit, že žiji jako stroj, který někdo řídí, ovšem stroj, který ví, že je řízen někým zvenčí a nemůže s tím nic dělat. Jako papoušek zavřený v kleci. Chodit za tmy blátem se psem také není obzvlášť velká zábava, to mi věřte.
Copak si o "dětech", dospívajících lidech učitelé myslí, že jsou na světě jen proto, aby se učili a plnili povinnosti? Není to tak a nebude. Všichni jsme živé bytosti a mladý je člověk jen jednou. (Nech těch emocí a piš objektivně! - pozn. editor)
Tomusův vstup číslo 3, tentokrát kratší: Fakt je, že když hodně chci, čas na zábavu si najdu (ono v podstatě přispívání na Bonusweb nic jiného než zábava není…:-)). Na druhou stranu musel jsem hodně slevit ze svých zájmových činností. A to se mohu honosit tím, že velmi rychle chápu vykládanou látku, což u spousty lidí není nutnou podmínkou… Možná se ptáte, proč tedy na PORGu jsem. Ten první důvod je NP a dál jsou tu vztahy mezi lidmi, někteří učitelé, se kterými se dá mluvit, svěřit se jim jako nezávislým dospělým - p. prof. Krč (ano, ať žije Krč, i když se za přítele každého studenta vydávat nechce, jen málokomu se na této škole znechutil - pozn. Tomus) - a o přestávkách je tu příjemná atmosféra. Ano, jsme "jedna rodina" a já to tak cítím. Přesto si budu stěžovat nehledě na slova matky "Je to skvělá škola, tak si nestěžuj!". Mám snad právo na to, abych si trochu užila život!
Autorka článku:
|